Včelařská konference

Zdravím Karle,
Jsou přednášky, které obírají o čas a jsou destruktivní a jsou přednášky, co ti dají mnoho. Uvedu příklad. Jedna přednáška P.Vydry mi dala tolik, co by mi nedalo ani 10 přednášek jednoho jiného učitele včelařství. To stejné je s učiteli Sedláčkem a Blechou. Ti chlapi už mají něco za sebou a za sebe mohu říci, že jsou dobří. Tak dlouho do mě přátelé Blecha a Vydra hučeli, že jsem nakonec zakoupil r.m 37/30 a budu mít druhou r.m na chalupě. Vyzkouším ji s mírou 39/24. 30 ková výška je pro včely pro zimování lepší, oba to tvrdí a tak to zkusím. Zatím jsem se nesetkal s jediným renomovaným včelařem, který praktikuje předjarní krmení cukerným roztokem. Navíc já si myslím, že pokud dám včelstvu 25 kilo zásob na zimu, nemusím nyní řešit v předjaří problém s nedostatkem zásob. Na včelách se šetřit nevyplácí. Zrovna nyní mi napsal jeden včelař se středním provozem včel to samé, co jsem kolegini Aleně napsal já. Medocukrové těsto, medný roztok s vodou v poměru 1:1 a nebo invert zakoupený v obchodech včelařských potřeb. Pokud kolegině Alena chce zakrmit cukerným roztokem, je to její rozhodnutí, já ale takový kaskadér nejsem. Sama pozná, zda ji zimní generace včel rychleji odejde, nebo ne. Taky kolikrát používám selský rozum pro chov včel, ale vyslechnu si i názory starších zkušených vlků.

Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
Zdraví P.S

Dobrý den přeji.Doporučuji si nechat vyrobit pařák se šroubovým lisem a s vlastním topeništěm,výtěžnost z něho je velmi dobrá.Osobně jsem ho viděl u Kolomého,na Dole,v Liběchově.Dříve se u nás dal sehnat z pocínovaného materiálu,ale ten cín se po nějaké době porušil a vytěžený vosk dostával našedlou barvu,lepší materiál je nerez.
Pavel.

Vemte si tak 50 do kapsy a vyjeďte si do Velkého Meziříčí do Vezeka.
Jsou velmi ochotni. Měl jsem také zájem, ale rozmyslel jsem si to pro
tu jednoúčelovost.(nemám místo) Prošel jsem si ale halu a výrobu a
chlapi tam dělají opravdu na míru a podle přání.

_gp_

10.4.10, Dalibor <e-mail/=/nezadan>:
> Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s
> hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho
> kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Kolomému to tuším dělalo Vezeko. Ale není nic jednoduššího, než se zeptat J. Kolomého přímo. Anebo K. Kurtina - také používá vozík s ruční hydraulikou na zdvih palety.

JD

-----------------

Dalibor (78.102.42.39) --- 10. 4. 2010
Kočování
Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Zajímalo by mě, jestli nevíte zda nějaká firma se zabývá výrobou vozíku s hydraulikou na plošiny na úly např. jako má pan Kolomý, chtěl bych někoho kdo to dělá komletně. Na internetu jsme nic nenašel. D.

Dobrý den, chtěl bych si nechat vyrobit vařák na vosk. Známý mi půjčil klasický typ vařáku. Chci nechat vyrobit vařák s větší kapacitou v kterém budu tavit voští až po vyluhování v horké vodě. Jde mi o to, jestli to mám nechat vyrobit podle toho starého klasického, akorát ve větším měřítku, nebo jestli už jsou jiné vychytávky co se týče funkčnosti? A popřípadě, jestli máte nějaké fotky, či plány nikdy jsem s vařákem nepracoval. Díky Dalibor

Platí zákon optima. Když se včelám, co mají na jaře nedostatek zásob, cukr nedá, jejich rozvoj je podražen. Teoreticky v případě pro snůšku dlouhodobě nepříznivého počasí mohou i uhynout. Když se jim dá hodně cukru, opotřebují se jeho zpracováním, včelstvo může potom zkolabovat na nedostatek včel vzhledem k velkým plochám plodu.
Takže to má být spíše podněcování než krmení, kilo cukru na včelstvo a týden nebo 14 dní, a jeho cílem není dodat vlastní zásoby pro včelstvo, ale udržovat včely v na snůšku "nadrženém" stavu, kdy okamžitě, jak se zlepší počasí a v přírodě je nabídka, vyletí a využijí tak každou hodinu. To právě hladovějící včelstva nedělají, těm to trvá nějakou dobu, den, dva dny, než na nabídku sladiny v přírodě zareagují.

Vanu jsem si pak natrel zevne i zevnitr jakousi
silikonovou barvou - vyrabi se cerna a stribrna,
je urcena na roury na komin a plotynky u kamen,
mam to tri roky, kotel nerezne, je to fajn.

Par fotek z parafinovani je na
http://vita.olsak.net/2008/Duben_2008/index.htm

Mam i silne (po ostravku 'hrube' :) kozene rukavice - myslivske
do zimy, tema se da ofritovany nastavek chytit primo z vany,
kdyz vlastni vahou vypluje nahoru. Je to trochu jisteji pocit,
nez manipulace pomoci zeleznych haku. Clovek se ale kolem toho
porad pohybuje s respektem, sto sedesat stupnu je sto sedesat stupnu...

Proti argument parafinovani je, ze 'zase strkame vcelam
pod nos ropu...', z tohoto titulu je pocitove lepsi nechat nastavky
bez osetreni, bez parafinu, bez nateru.

Pro argument = kastl vydrzi na venkovnim pocasi cca dvakrat az trikrat dyl,
drevo nenasava vlhkost a nekrouti se, v mem pripade prevazil.

Martin

.... nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S
--------------
No nevím jestli to včelařku Alenu podráždilo, ale chtšla vědět co má dělat, když včely jsou bez zásob a jí dochází vlastní med.
A vzhledem k nadmořské výšce snůška nejistá.

Ani 6 přednášek neprokáže, jestli krmení cukrem pro včely fatálně devastující. Víc jak snůška nektaru.
To se dá zjistit jen na přednášce, kde ti někdo referuje o nějakém pokusu, nebo svých zkušenostech.

Karel

P.S.
Kritický názor na přednášky mám od té doby co jsme se musel zůčastnit "dobrovolně - povinně" o tom, že blahobyt je na dosah ruky.
Informace vyslechnu a vyhodnocuji. Málokdy papouškuji.

Zdravím Karle, v tom případě bych doporučil vyslechnout přednášky soudních znalců v oboru a učitelů včelařství přítele Vydru, Sedláčka, Blechu na téma krmení a chov včel. Tak jak jsem to popsal se to praktikuje u všech vyspělých moderních včelařů. Jen pro vaši info. p.Sedláček na svých stránkách popisuje, jak dlouho mu trvá přemést každý rok 100 včelstev jen na panenské dílo a na mezistěny. Odkázal mě na ně. Kdyby to nefungovalo, bylo neekonomické, nevčelařil by v tom profesionální včelař. Máte pravdu, dlouhodobě jsem ji neporovnával, ale udělali to za mě jiní velcí včelaři a s úspěchem. Protože ale každý je z jiného těsta a na diskusi by se to opět mohlo zvrtnout, nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S

Nejvíce škodíme včelám rušením v období, kdy potřebují klid pro rozvoj. Na podložce lze sledovat postup čistění a zabíraní uliček včelami. Když se mne ptají jestli už nasazuji medníky odpovídám: „Nasadil jsem už vloni". Včely připravuji rok dopředu, a tak to učím i mladé. Co nejméně zásahů do včelstev jsem napsal článek do Včelařství 1/2004, ale od této doby jsme i v tomto problému pokročili. Obecně platí, že počet zásahů do včelstev souvisí s tím, jakým způsobem včelaříme, jaké máme technické vybavení a jaké úly.
B.V.

"každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka."

Přeji dobrý den.U systému Dadant je možné přidat celý nízký nástavek mezistěn bez převěšování z plodiště z jednoduchého důvodu-prostě tam nejdou.Při stavu zazimovaného včelstva vysoký nástavek plus nízký nástavek se stane,že se plod nachází i v nízkém nástavku na několika rámcích,ale zdaleka ne u všech včelstev,takže často není co převěsit ani z toho nízkého,pokud je od začátku květu ovocných stromů tento nízký nástavek na vysokém,průměrně silná včelstva jej již zanášejí sladinou a potom je možné převěsit z prostředku dva nejvíce zanešené plásty do nástavku s mezistěnami jako krajní,ale není to nezbytně nutné(já sám to používám jen u slabších včelstev),při vložení mezi vysoký a nízký nástavek v době květu višní či třešní bývá bezezbytku vystavěný do 10 dnů(samozřejmě pokud není zima)bez nastartování"rojovky".

To je to samé jako se zeptat podle čeho poznat nejvhodnější budoucí manželku. Prakticky univerzální a 100% odpověď neexistuje. Jenom při dělení nástavkových úlů je asi 5 základních skupin a u každé je to trochu jinak, a pak staré dvouprostorové úly atd atd. Prostě se to musí dostat do oka a moc nefilozofovat. Každopádně raději dřív než pozdě. Každopádně když včelky visí v podmetu, tak už je to pozdě a zahráváme si z rojením. Navíc při otevírání den a pozorování musíme lézt po kolenou a to by mě silně nebavilo. Nehrozí li již zimy, není chybou být o nástavek napřed, než být o nástavek pozadu. Univerzální návod ale není. Je to o tom dostat to do hlavy a do rukou a nevymýšlet si kraviny a složitosti. Pak to jde samo. Zdraví R. Stonjek

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu. Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

Zdravím Josefe,
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách. Doporučení je jasné, bez újmy včel, jen medocukrové těsto, medný roztok s vodou 1:1, nebo invert ze včelařského obchodu. Nyní si nevzpomenu na ty knihy a Autory, těch novodobých knih mám hodně. Navíc těchto způsobech dokrmování na zimu mluví i učitelé včelařství.

Také si myslím, že ten kdo nakrmil v podletí málo, musí nyní v předjaří řešit tento problém. Je to ale snadné. Včelám dám v podletí více zásob a pak v předjaří jsem v klidu. Zásob pro rozjezd mají dost. Zdraví P.S

Rozšiřování je závislé od počtu teplých (plodových) dnů, snůšce nebo
podněcování, optimu váhy včelstva (vylíhlé a zavíčkované včely), na
prostoru (kolik je přepočet množství včel váhově na rámek, nástavek,
celkově úl). Při roztahu včelstva záleží také vzhledem k tepelné
pohodě a nebezpečí podražení včelstva a následným podchlazením, tj. na
způsobu rozřiřování (jak) sekání plodu je vhodné při minimálně při
vyhlídce vyšších teplot a zavíčkovaného plodu okolo 7 - 10 rámků eq.
39x24. Do té doby jedu podle tradiční dvouprostorové metody pro úl
Budečský. (ta stará dobrá velká Včelařská encyklopedie, která to zase
opsala od jinud a opisuje se to pravidelně ve Včelařství) S rozdílem
že plod skládám nad sebe do více nástavků. Vždy pracuji s rámky, s
celými nástavky nikoli, každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka.

_gp_

9.4.10, Brook <v.brook/=/worldonline.cz>:
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.) vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená. Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy. Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15. až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Ono to stou upracovaností zimní generace není zase až tak horké nektary rostlin obsahují opravdu hodně sacharózy kterou musejí ty staré včely přetvořit na med . Už jenom ten název Včela medonosná je blbina. Měla by to být Včela medtvořící.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 17:58:39
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte
> tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní
> generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před
> sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než
> se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1,
> nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu.
> Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se
> daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S
>
>
>

Zrovna tak to bylo v Austrálii, ale jakmile tam Evropané dovezly svoje plodiny tak zjistily že jim téměř nerodí a dovezli tam včely.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 13:50:22
> ----------------------------------------
> Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel
> medonosných a ono to šlo taky.
>
>
>

Necítíš v té otázce rozpor? Hrboplod znamená že je to hrbaté a ne souvislé. Hrboplod znamená, že jsou vedle dělničích buněk větší trubčí což ukazuje na matku kterou je nutné vyměnit nebo včely udělají tuto výměnu samy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 09.4.2010 12:17:30
> ----------------------------------------
> může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený
> tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý
> odvíčkovacím nožem na hodně nízko?
>
>
>

Podle toho jak jsi položil otázku máš úly s okýnkem v zadu a včelstvo zúženo Tam se rozšiřuje jakmile se objevují včely u okénka U nástavků podle stavu v podmetu a obsednutí všech uliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brook <v.brook/=/worldonline.cz>
> Předmět: Stanoven? optim?ln?ho za??tku rozi?ov?n? v?elstva
> Datum: 09.4.2010 09:39:50
> ----------------------------------------
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>
>
>

Nejlepší bude najít podrobný popis metody, v nějaké současné nezastaralé knize nebo v některém z posledních ročníků Včelařství, pokud tam to bude nebo v Moderním včelaři či snad na nějakém včelařském webu. Která bude pasovat na způsob včelaření. Tam bude, i v kterou dobu se matka mění nejlépe.
Popis je napoprvé třeba brát jako návod a dodržet do posledních podrobností.
Tato konference k tomu moc vhodná není, protože ve většině příspěvků jsou jen jednotlivé věci vytržené ze souvislostí a jako začátečník budeš mít problém z různých příspěvků různých lidí složit úplný kompletní postup.

Zdravím vás,
zde pořád nic, v Brně už něco pokvítá, zde v Rosicích u Brna zatím nic. Pokud tu něco začne, tak nejdříve meruňky příští týden. Mám je na zahradě, takže uvidíme. Předpověď počasí má být do 13 stupnů.P.S

Dneska večer se dívám, myrobalán na zahradě má první naplno rozkvetlé kvítky. A mirabelka je hned za ním se zpožděním tak půl dne....
Tady na severní Moravě začíná skutečná sezóna.....

"Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete.."

zdravím.
Já včelařím už asi 25 let. Plus nejméně tolik let ještě víc zpátky mám načteno z Včelařství i z nějakých knih. Spousta problému ve včelaření se co 5 - 15 let vždy začíná řešit znova úplně od začátky, protože ti noví o těch, co to vyřešili dříve,už neví. Navíc spousta věcí, co se tady řeší a co včelaři znova zkouží a utápějí v tom čas a peníze, třeba kolem parafínu, vosku, kyseliny mravenčí, barev, medometů atd jsou dávno vyřešené skrz chemické a fyzikální zákony nebo to jsou z pohledu konstrukce strojních a chemických zařízení úplné prkotiny. Takže mně stačí sáhnout do školních vědomostí nebo do zkušeností z doby, kdy jsem dělal projektanta a technologa....

Zdravím Jiří,

Je jedno, zda matku přidáte v květnu, červnu, nebo po nakrmení v září, kdy už není taková slídivost. Matky jsou včelami v klícce přijímány dobře. Jen bych je nedával v bezsnůškovém období a v době krmení - čili v podletí, to jsou matky přijímány hůře. Ať se daří. P.S

Zdravím vás,
Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1, nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu. Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S

Pěkné odpoledne
Děkuji všem za rady.Tak rozměr vany nechám nastříhat a naohýbat 630x540x600 hloubka.Původně jsem chtěl o chlup menší,ale zapoměl jsem na našrubované latě (madla) ke zvedání nástavků.Frézování nemám moc rád,protože se mi plné nástavky špatně nosí.Další výhodu větší vany vidím v tom že budu moct parafínovat i optimaly které mám taky,ale už natřeny dixolem.Na vypoštěcí ventil zatím kašlu,když tak se může dodělat kdykoliv. Parafín mám domluvený v Lípě u Zlína jen nemají 60/62 ale jen 58/60 po 30,50kčkg bez DPH a paní říkala že paramo se teť ani 60/62 nechystá vyrábět.
Ještě jednou Díky
Pepíno

:-)

Mám několik rozpůlených odřezků kde čeho - jedna půlka naparafínovaná, druhá ne. Obě půjdou na zahradu. Původní dotaz ale (tuším) zněl, jestli se nerozpustí pojiva. Tudíž - nerozpustí. Co s tím udělá počasí je věc druhá.

Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete...

JD



R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2010
Re: Parafínovací Kotel (43077) (43079) (43080) (43084)
"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/196850-vceli-zihadla-pomahaji-v-lecbe-roztrousene-sklerozy.html

"Přiznám se, že stavím dna již bez sít. "
Já směřuji zas místo používání složitého dna k používání prostého zasíťovaného rámu.

"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

Já jako první rozšiřuji plásty ze zásobami, které z různých důvodů mám na jaře navíc, pokud mám. Plásty 39x24 odvíčkuji a v množství 2 - 5 plástů v nástavku podstavím pod přezimovavší nástavky 39x24. A to po první jarní prohlídce takových cca 14 dnů po prvním proletu.
Další rozšiřování potom mám za prvé spíš podle rozvoje rostlin než podle datumu a to zhruba v době začátku květu ovocných stromů, buď mirabelek nebo hlavního "proudu" třešní. Za druhé rozšiřuji podle síly včelstva a podle provedení úlu, aby včely nové plásty obsadily a udržely v teple potřebném ke stavbě. Za třetí rozšiřuji podle v poslední době dostatečně spolehlivé týdenní předpovědi počasí, pokud je týden chladný, krotím se v přidávání.

čauky panove nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři?jinak u nas už začínají kvest merunky praha vychod.díky za radu jiří

Já bych to asi býval řešil medocukrovým těstem (tedy dokud jste měla ten vlastní med), s tím mám v období končící zimy a začínajícího jara docela dobré zkušenosti. To je právě nevýhoda používání různých úlových soustav, že nyní prostě nemůžete převěsit na stanovišti rámky ze včelstev s dostatečnými zásobami do těch hladovějících... Určitě bych ale zkusil jim podat ten roztok cukru, nejprve menší množství a ono se uvidí.

Alena:
V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?
----------
Já zkouším podněcování - dávám roztok 1:3 cca, a berou. už 14 dní, kvetla tady jen líska.
Nejlepší odebraly přes 2 krmítka po 4 litrech.
Libor tady nabízel invert co invertuje sacharozu. Kolega to vyzkoušel, dal jim tam dvě krmítka na každou stranu a jeden s invertema druhý s cukrem. Vybraly prvně invert. Ale cukr pak asi taky.. :-))

No ona v tom nektaru je taky sacharoza. Takže bych to zas tak nehrotil. Jestli už to v přírodě kvete, tak bych se toho nebál a je lepší dávat cukr, než koukat jak hladoví.

Karel

Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24 zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených) mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?

Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel medonosných a ono to šlo taky.

Přiznám se, že stavím dna již bez sít. U mého systému včelaření jsem na žádnou velkou výhodu zasíťování nepřišel a zasíťovaných mám skoro polovinu. Tím nechci říct, že u jiných úlových systémů to musí platit také, jen hlásím, že to nevím. Na sítech mi vadí, že na diagnostiku je potřebuji cca 4-5 měsíců a zbytek roku dolů padá pouze bordýlek, který se sladkou vlhkostí se slepí a před diagnostikou se podložka musí pečlivě očistit, nejlépe umýt. Dno se zbytečně prodražuje, protože lidumilové obchodníci chtějí za síť něco přes 300 Kč/m a zásuvka je nejlepší z něčeho odolného proti vlhkosti, sololit je nic moc a ideální je bílý povrch. Takže i pracnější výroba. Diagnostické podložky mám z plechu na začátku je uvázán drát. Česno mám přes celou vnitřní šířku dna, šoupnu jí tam a pouze kouká drát. Když jdu na kontrolu zatáhnu za drát podložku hodím na střechu a jdu dál. Pak si vemu hlavovou lupu a všechno zkouknu najednou. Pak jdu zepředu kolem včel a zase to tam našoupám. Včely se někdy malinko zlobí, ale nic dramatického. Zasíťovaná dna už bych nechtěl. Kdo ovšem kočuje, tak je to o něčem jiném. Tam jsou naprostou nutností, jako nejlepší řešení. Jinak jak je obvyklé P.S. nahrazuje jak u něj bývá zvykem vědomosti nadšením. Průšvih by byl pro člověka, kdyby najednou vyhynula hmyzí říše. Bez včely medonosné by lidstvo určitě přežilo, vždyť ještě dnes existuje na zemi spousta prostoru, kde včela medonosná vůbec není a turisté tam jezdí za krásnou a neobvyklou přírodou. Rovněž než se člověk začal roztahovat po světě. na většině území na Zemi včela medonosná vůbec nebyla. A slavný citát geniálního matematika je jen takovou fikcí, protože neexistuje jediný důkaz kdy a kde to řekl, takže sestupme z výšek naší namyšlenosti a dívejme se na to reálně. Naše včely jsou samozřejmě jako nerozšířenější opylovač užitečné, ale to je všechno. Zdraví R. Stonjek

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Zdravím.Řídit se datumem je dobrá věc,ale je to jen orientační.U nástavkových úlů se stačí podívat do podmetu-vidím tam viset včely-nasadím další nástavek.U zadováků stačí pohled za okénko-vidím včely na posledním plástu-rozšiřuji.Ve skutečnosti je potřeba se řídit nejen množstvím včel,ale i množstvím zavíčkovaného plodu,protože v tomto období probíhá obměna zimní generace za letní a včelstvo se může zdát relativně slabší,ale má velké plochy plodu a včely,které z něho vyběhnou,nejen nahradí zimní,ale naplní úl a při nepříznivém počasí se můžou"naprogramovat"na pozdější rojovou náladu.
Je také dobré sledovat počasí,teplé počasí znamená rozvoj vegetace a postupné rozkvétání ovocných stromů,řepky,javorů apod.Ve včelstvech se probouzí stavební pud a s přínosem sladiny se zvětšují i plochy plodu.Při chladném počasí včelstvo sílí také,ale pomaleji.Podle mých zkušeností se mohou první mezistěny(jednotlivě)přidávat už při rozkvětu meruněk či myrobalánu,při rozkvětu višně už se vitálním včelstvům může klidně nasadit celý nástavek mezistěn,tak do 14 dnů bývá většinou vystavěný a včely ho zanášejí sladinou nebo pokud je součástí plodiště,už v něm bývá plod.Včely mám v nadmořských výškách 220-300 metrů n.m.Osobně bych s rozšiřováním ještě několik dní počkal a nejdřív dal mezistěnu nebo stavební rámek.
Pavel.

>A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... JD<
------------------------------------------------------------
Přiznávám se. Byl jsem to já. Díky za odpověď.
JK

Chceme-li mít nyní, to znamená v tomto století, celoroční přehled o svých včelstvech, musíme mít jednoznačně celozasíťované dno. Bez rušení včelstev jseme v létě schopni kdykoli přečíst podložku. V době, kdy jsou vysoké teploty, pomáhá zasíťované dno cirkulaci vzduchu, včely spíše uhlídají aby se prostor v úle nepřehřál. Kdo nemusí v zimě vidět skrz zasíťované dno sníh, stačí jej uzavřít zimní podložkou, stačí kousek ruberoidu, na které potom odečítá v co se ve včelstvu v zimě děje a ze které pak odebírá zimní měl na vyšetření. Zasíťovaná dna může otevřít (zimní podložky vyndat) při zvýšených denních teplotách někdy v průběhu měsíce dubna. Ptáte-li se zda zasíťovaná dna ano či ne, odpověď zní jednoznačně ANO.
JK

může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý odvíčkovacím nožem na hodně nízko?

Ještě mě k tomu napadlo - kotel je dobré udělat tak, aby se pod něj dalo najet s paletovým vozíkem - hodně to usnadní manipulaci.

A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ...

JD

PaveN (88.101.19.249) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072) (43073) (43074)
"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Na tom opravdu něco je, Vaše argumenty jsou po výtce relevantní. Občas včely vylétnou a zejména v podletí jsou trochu zvědavé, no, třeba i agresivní, když jim zadem vyndavám podložky, ale beru to jako průvodní jev naší komunikace, není to problém. A navíc nemám zkušenost s celozasíťovanými dny, jak jsem byl níže napsal, takže zatím nemohu sám soudit.Tak to beru jako výzvu k vyzkoušení ... díky za ni a klidné dny. Jiří

V optimalu 42 x 17 350 m n.m.nebo i jiném nastavkovém úle se včelstvo rozšiřuje částečně samo směrem dolů do volného prázdného nástavku.
Nejdříve jsou ve včelstvu vyměnovány staré lonské včely včelami mladými tak že včelstvo nesílí jen se obměnuje. Tato obměna končí při konci kvetení ovocných stromů. Potom lze rozšiřovat to je kolem 1. května přidávám další 4. nástavek kontroluji sílu včelstva ruším včelstva která by se do snušky dostala pozdě je to asi 10% včelstev a jejich plod přidávám k dalšim slabochům a určuji tak produkční včelstva.

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Pudorys mam podle vika a dna, plus 5 cm na kazdou stranu,
vyslo to cca 50 x 60.

Vysku mam 60 cm, parafin mam jen do tretiny vysky,
pri fritovani sololitu to velmi ochotne peni,
klidne i 5 cm pod okraj. Nemam zajem, aby mi 'hrnecku var'
pretekl.

Martin

Vážný příteli,
tak jak jsem zde již psal mám kotel 50 x 60 x 50 cm, bez výpusti z
normálního plechu. Rozpuštění 100 kg parafinu trvá přes dvě hodiny na 9
kW hořáku u nerezového plechu to bude podstatně déle, na parafin je
nerez zbytečný. Dřevo nesmí na plechu ležet, když tam bude 5 mm stačí
to. S nástavky manipuluji dvojimi sikovkami, háčky jsou horší, ale pořád
to není ono. Nástavky mám také 2/3 L a velké.
S pozdravem Jaromír Marek

Pepíno napsal(a):
> Dobrý večer
> Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat
> o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O
> kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé
> strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou
> vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení
> o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu
> rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
> Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v
> budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a
> nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
> Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem)
> a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
> Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna
> vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se
> to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
> Předem děkuji za případné rady a reakce
> Pepíno
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5011 (20100408) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Na 2 NN Langstroth stačí kotel 60×50×50 cm (vnitřní rozměry). Na dva celolangstrothy už to nevyjde - rezerva je dobrá tak 15-20 cm...

Ochlazení tenké vrstvy parafínu mezi stěnou nástavku a kotle nehrozí - jednak je tam plášť kotle ohříván a druhak objem horkého parafínu v celém kotli ku objemu studeného dřeva je ve výrazném nepoměru.

Mezera mezi kotlem a vnějším pláštěm je dobrá asi tak 10 cm. Nezapomeňte na lem, který zabrání ohřívání té části kotle, která je nad hladinou parafínu (kvůli rozpálení a následnému vznícení parafínu).

Vypouštěcí ventil je tuším na obou vanách, které používám, ale nikdy jsem jej nepoužil. V novém plášti už ani nemá vývod. Nedělal bych jej. Je to zbytečná komplikace, která se (podle mého názoru) příliš nevyužije a je potenciálním zdrojem problému (nětesnost apod.). Co na vaně není, nemůžře se porouchat :-) Když je potřeba ji vybrat, parafín vybírám buď tekutý anebo se v něm nechá něco zatuhnout a pak se vytáhne celý blok přes kladku. Ale standardně nechávám parafín v kotli (s tím zatuhlým cosi) až do příštího parafínování.

Pokud budete chtít ve vaně v budoucnu "vařit cokoliv" - a to zejména vyvařovat vosk, tak stojí za to popřemýšlet, jestli ji neudělat výrazně delší. Na parafínování to sice moc výhodné není (větší množství parafínu), ale na vyváření rámků s dílem to přijde vhod - voda vře vepředu, vzadu je klidnější hladina, kde se lépe odebírá vosk.

Když si do Googlu zadáte parafínování nástavků anebo anglicky hot wax dipping hive, vyběhne vám spousta stránek s informacemi.

JD








-----------------------------------------------
Pepíno (217.115.243.182) --- 9. 4. 2010
Parafínovací Kotel

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by

měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby

nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych

nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím

jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to

nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Zdravím p.Mátl. Také se vám přiznám, jedno velstvo mám také bez zasítovaného dna. Tedy pro mě to síto je lepší z těchto důvodů. Více vzduchu v úle, nerozrušování včelstva otevřením podmetu a vyndáním podložky, vše padá z úlu přes síto na diagnostickou podložku ven. To je pro mě plus. Pro včely také. Je dobré mít obě dna a sám si vyzkoušet, které dno je pro každého včelaře lepší. Někdo preferuje dno se sítem, jiný zase ne, tak to chodí. Myslím si, že to síto je tam stejně jen kvůli varoaze. Včelstvo, pokud má dostatek prostoru, dobré česno a očka v nástavkách, vzduch umí dobře regulovat. Ikdyž to síto jim určitě taky něco pomůže. Holt včelař je koumák. Včelky jsou tu miliony let a vždy se dokázaky přizpůsobit. Podle mě je to nejschopnější stvoření hmizí říše. Pokud by nebyly včely, nebyl by ani člověk, neměl by co jíst. Přes 90% plodin potřebuje včelu. Zdraví P.S

"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.

NitraM (94.113.10.85) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072)

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ...

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.

Pavel Streit (78.136.157.107) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066)

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A teď si, Pavle, představte, že včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly ... Jak to vlastně ty včely myslely? ...:-) Až se skoro bojím přiznat, že taky nemám celozasíťovaná dna. Ale nebudu srab a udělám to: nemám ... Uf ... :-) Včely si avšak nestěžují ...
Klidné dny. Jiří

Dobrý den,

chtěla bych si na zahradě vysadit křížence jívy a vrby medové - může mi zde někdo poradit, kde by se to dalo sehnat?
Děkuji.

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

Tak včelky jsou již v novém domově.

Včera jsem již včelstva rozšířil čtyřma mezistěnama a sedmi soušemi o čtvrtý NN nástavek.Zaplodované plásty z třetího nást.jsem přeložil do přidaného nejvyššího čtvrtého a doplnil soušemi.
Třetí nastavek místo chybějících plástů s plodem jsem vybavil mezistěnami a v něm zůstaly po krajích i zbylé plásty se zbytky zimních zásob.S nástavkama jsem doposud nehýbal.Každému,kdo má v úlech již tuto dobu včely tohle rozšíření doporučuji,jelikož je to první a nenásilný krok pro včely k zamezení následující rojové nálady.Čas pro jedno včelstvo bez nějakého kvaltování je asi kolem 5ti minut.Podotýkám,že třínastavkový úl musí být plně obsazený včelami.Je to naprosto jiná metodika ošetřování včel než např.uvádí ing.Čermák či již zesnulý dr.Bretchko ve své brožuře,ale mě se tento první zásah do včel velmi osvědčuje.
S pozdravem P.Z.

Petr (94.125.216.34) --- 6. 4. 2010
Re: Současný stav včelstev (43023) (43032)
Stav včelstev na 42:17(studená stavba) v jarním období vás nemůže nikdy zradit či zaskočit.Za dobu včelaření nemám zaznamenaný jedinný úhyn.Je pravda ,že v současnosti již zimní zásoby takřka na nule,ale začína meruňka,takže nebude problém dalšího úspěšného rozvoje.Včelám ponechávám na zimu cca 10kg vlastních zásob a doplním 9ti kg cukru.I v nezateplených úlech bezpečně přežívají tohle nepříznivé jarní období.V současnosti se u většiny včelstev nachází plod ve všech třech nástavcích.
S pozdravem P.Z.

J.B. Byl jsem v několika včelstvech.
Jestliže máte meruňky jedná se o teplejší oblast kde merunky mohou růst a tudíž i včely jsou ve vývoji kupředu.
Já ve 350m mám vývoj asi o 14 dní pomalejší to znamená že nejlepší včely asi polovina již ploduje ve 2 nástavcích ve 3 nejsou žádné a druhá polovina lonské oddělky a slabší včšlstva jsou na 1 až 1,5 nástavku. Kvete vrba a jíva. Zásob mají většinou všechny dost až jim trochu překáží. Přínos na váze není tak že nestaví. Já se o stavbu takto brzo nesnažím protože důležitější v této době je plod než voští.
Žádné zásadní zásahy do včel nedělám do výměny starých včel za mladé a to bude i letos až po 1. květnu , u mne.
Celkově se mi zdá že vývoj včel je asi o týden opožděn proti dlouhodobějšímu průměru.
J.B.